Petruv Blog

Rok

Už je to celý rok co nám pomohla Iveta založit můj blog. Nejdřív jsem nevěděl co na něj umístit ale za 1 rok se událo tolik věci. Byl jsem ve Francii a Belgii a skoro se dokončil projekt POHLED o kterém se psalo v americe v novinách. Jo, už mi chybí jenom jeden stát z celých USA. Taťulda mi slíbil, že až bude kolekce kompletní tak to oslavíme a chodí mi pohledy nejenom ze států ale z celého světa. Mrkněte sem -

http://postcardsforpetr.blogspot.com/

Amerika je velmi zajímavá. Mám spoustu fotek, pohledů a krásný atlas ale strašně rád bych alespoň malinko viděl na vlastní oči. A já vím, že se o to tatínek pokusí i když vše tají. Taťuldas je moc hodnej a dokáže snad všechno. Ale nechci to zakřiknout. I když se učím anglicky a už i pochytím nějaké to slovíčko když někdo mluví, neumím napsat vše správně a tak poděkuju všem česky a hlavně Ivetě ta česky umí:-). Canandaigua mi připadala jako zajímavý městečko na které jsem koukal pomocí Google Earth ale žádná satelitní fotka neukaže tolik jako jedna fotka od Ivety. Je to moc krásný městečko.

Pokusím se o malou prezentaci a snad tam dostanu i zvuk.

Tak to jsem já za celý rok. Jsou tam 2 fotky, které jsou starší ale já je mám moc rád. Já v Tatrách a můj malý řidičák. Omlouvám se za trvalý zvuk ale ještě neumím udělat aby šel vypnout.

Za ten rok jsem poznal spoustu hodných lidí. Všem děkuji a držte mi palec s amerikou. Třeba to vyjde.

Péťa Gutweil

Rádio

Máme ještě jednu skoro starožitnost a to je rádio. Je staré přes 50 let a pořád hraje. Sice trochu šustí a dají se naladit jenom střední vlny. A dokonce na těchto záhadných vlnách vysílají rádia. Je to přístroj jak z jiné planety. Baterky do něj nejdou jen tak dát. Musíte je zabalit do papíru aby se nerozeběhly a až potom citlivě vložit dovnitř rádia. Je takový robustní, když si uvědomím, že daleko lepší rádio mám v mobilu:-)

Ostatně mrkněte samy na tento technický zázrak.

Tak toto je Tesla t2800 B2. Nojo je to české výroby:-)

Jak se do toho leze. Aha ma to patentku. Chvilka napětí.

No teeedy. To jsem v živote neviděl. Nepoznávám vubec nic. Dokonce je tu volnej kabílek. Podle tatínka to nevadí, protože je to uzemnění. Prý je nejlepší druhý konec přidělat na kamna. Nechápu. Myslel jsem, že stačí otočit knoflíkem.

Vložit baterky je horor.

A je to. Ještě pustit, naštelovat hlasitost.

Pokusit se něco naladit...

A poslouchat.

HAD

Je to už asi 2 měsice jsme byli s tatínkem na návstěvě u jeho sestřenice. Mají doma veliké terarium a v něm ještě větsiho hada. Chtěl jsem ho na chvilku vyndat ale had nechtěl zpátky a zalezl za nábytek. Má strašnou sílu, je to nějaky škrtič. Takže se nacpal za televizi a už nevylezl. Museli ho pak nějak vyndavat. Má také obrouvskou tlamu, škoda, že jsme nemněli s sebou foťák. A když jsme odjížděli dostal jsem kůži, kterou před týdnem svlékl.

Je dlouhá něco přes 2 metry. Posuďte sami. A to ješte poroste, je to háďatko.

Museli jsme ji složit, celá se nevejde na fotku.

Našemu kocourovi nedá ta kůže spát. Je strašně zvědavej ale kdyby ho viděl v realu určite by utekl.

Foťák a petrolejka

Staré věci nemusí být vždy špatné. Nedávno tatínek uklízel a přinesl mi ukázat foťák a petrolejku. Copak petrolejku znám ale ta černá krabice vůbec nevypadala jako foťák. Tatínek mi ho rozložil ale ani on už sním fotit neumí.Vždyt ten přístroj je snad starší jak on. Musí se tam toho hodně nastavovat. Je na film a ten film se musí ručně posunovat. Šílený.
V petrolejce byl ještě nějaký petrolej a tak jsme jí vyzkoušeli a funguje. Nevím zda se to hodí na blog ale poslední dobou se toho u nás moc neděje až na to, že jsem uklouzl a natáhl si šlachy na ruce.

Tak toto je ten foťáček. Jestlipak víte co je tam napsáno. Prý "Ljůbitel 2". No musíme tomu věřit já azbuku neumím.

Fotit s takovým přístrojem neni žádná sranda. Musíte se do něj koukat s určitý vzdálenosti, jinak nic nevidíte a hlavně ze zhora. Nahoře se otvírá taková komůrka. Ted zrovna vidím taťuldase jak mně fotí.

Petrolejová lampa. Tak to neni až tak neznámé. Na chatě jí máme také. No ale mně se líbí a tak tady je.

Ostrý test. A vidíte funguje.

Odjezd a bloudění

Týden utekl jako voda a táta musí do práce. Poslední fotky Gentu, balíme a v 00:16 hod. vyrážíme. Jedeme takto v noci abychom do Německa přijeli co nejdříve. Cesta ubíhá v pohodě a najednou Brusel. Na okruhu je dost blbí značení a my v jíždíme do cetra. Nevadí pojedeme pořád rovně snad ho projedem, vypadá to dobře jedeme snad 10 tunely a nejednou před námi ruský kolo a nějaká pouť, dál to nejde. Brusell je veliký, raději se otočíme a pojedeme jak jsme přijeli přes Andwerpen. A zase 4 pruhy a nesmyslná města na značení, raději zaze zajíždíme do centra. Tady je to ještě horší. Tatínek kouká jestli neuvidí taxikáře nebo policajta ale nikde nikdo. A najednou ohromná budova a u ní 17 pocejních aut. Tátínek bere mapu a jde se poradit. Za 10 minut přišel a doslova mně šokoval, nenašel jedinýho poldu. Jedeme na blint a zázrak malinkatá cedulička RING s pidi šipkou. Dostáváme se znova na okruch a vybíráme si jiný exit a ouha jedeme do Holanska. Zastavujeme na dálnici, tatínek chvilku študuje mapu a pak sjíždíme do malinkatých vesniček. Začínám se bát, že se nedostaneme domu. Chvilku kličkujeme a jsme zase na okruhu. Najednou tatínek vykřikl Breda tam musíme. Nechápu, je to v Holansku ale raději mlčím a skutečně nás to vede na správný výjezd. Jsem strašně unavený. Konečně A 13, ta nás navede přes Holansko do Německa. V Holansku tatínek zajíždí k pumpě, pobíhá okolo a nic nekupuje. Mají zavříno a pohledy nemají. Nevadí.

Do Německa vjíždíme s 3 hodinovým spoždním, už svítá. Nikdy mně nenapadlo, že budu rád když uvidím ceduli Aachen :-). Čeká nás přejezd přes celé Německo...usínám. U Frankfurtu se budím a to je pohled nad námi je letadlo jak kráva. A je jich víc. Snažím se to natočit na mobil, kameru nemáme. Za Frankfurtem bliká na tabulích kolona a je tu. Raději jedeme k pumpě a odpočíváme. Kolona byla k vůli nehodě kamionu. A pak už se nic nedělo, táta u Bamberku usnul na odpočívadle asi na 30 min. A najednou cedule Prag, sice máme ještě tak 300 km ale je to už veselý. A zničeho nic hranice a cedule Česká republika, jsme doma a je to vidět, před námi ve všech pruzích jedou kamioni. Snad 8 minut. No a to bude vše z naší cesty. Cestou do Prahy se už nic nestalo. Akorát si u Berouna kupujeme v KFC twistra.

Bylo to hezké, Belgie se mi moc líbila ale nebýt kamaráda Ivety Martina, těžko by jsme se tam těžko někdy podívali. A já doufám, že si všichni tento blog přečtou a tak:

MARTINE MOC DĚKUJU!!!

Konec Evropy

Nadešel den, kdy jsme mněli v plánu vyrazit k moři. Do přístavu na ponorku. Tak jsme vyrazili a já jsem tatínka ukecal abychom jeli do města Ostende, úplně na konci Evropy a podél pobřeží. Najednou zácpa auta se nehýbou ani o milimetr. Jsem trochu smutný, asi je tam nehoda a nikam se nepodíváme. Ovšem vše se rozjelo a oni mněli zvednutý most, jela nějaká veliká loď. Jedeme dál a to musím popsat vlevo je takový val a pak moře! Podél valu jezdí tramvaj (to je neuvěřitelný) a v pravo je město. Tatínek chtěl zaparkovat ale nebylo prostě místo, nakonec se jsme jedno našli. Jenže je to takoévá dalnice musíme najít nějaký orientační bod. Jasně budova s vlajkami a dětské hřiště. To najdem. Parkujeme na konci Evropy, dál to nejde. Je tam sice někde anglie ale neni vidět-:) Ostatně za anglii je amerika. Tam se autem nedostanem ale snad letadlem určtě!

Jenže my máme jenom plavky ani ručník, nevadí koupíme. Je tu takové náměstí a obchody z věcmi k moři. Jdeme do takového velikého a hadejte co jsme tam našli (teplota cca 30 st.) ZIMNÍ BUNDY!

Nakonec kupujeme kraťasy a ručníky. Převlíkli jsme se v autě. Jdeme na pláž, paráda je to jako na Corfu ale je odliv (to naštve). Je tu velikej přes 20 metrů. Moře je podle táty studený. Jsme tu asi něco přes hodinu, já jsem zapomněl mobil v autě a tak fotí jenom táta na foťák. Dostal jsem ho do moře a je s ním sranda, cákame apod. Vrátíme se na břeh a všechno máme ale tátovi chybí ponožky:-) Musím se moc smát. V dálce se objevil černý mrak a začala okolo nás jezdit pobřežní hlídka, všichni musíme z vody, co se dá dělat.

Táta se ještě šel se podívat na nějaký německý bunr z války a jedeme zpátky. A mně zabolela noha a pak auuu něco mně píchlo, vypadá to jako včela ale neni to včela, snad nejsem alergickej. Nejsem, nic mi neni:-) Doma u Martina mi to táta potřel nějakou mastičkou.

No tak to bude asi vše o procházkách. Gent je krásné a klidné město. Mají tu i přístav, který je údajně spojen z mořem. Byli jsme tam, je to hezký. Každému můžu doporučit ho navštívit. Sám bych se tam rád někdy vrátil!

Fotky dodám příští týden:-)

Tak to je naš zázrak. Dál nešlo jet, za tím valem je moře:-) Jsme na konci Evropy.

Moře a prý studený...cha, nějaká teplota mně nemůže odratit.

To jsem já a pobřežní hlídka. Musíme všichni z vody, nevím sice proč ale co se dá dělat.

Tak toto mně dostalo. Jdeme si koupit kraťasy a ručník a první co najdem jsou zimní bundy. Taťuldas prohlásil, že tu mají studené moře:-)

Gent, táta a já

Tak mi nastala škola a máme toho hodně musím tedy dokončit tu naší velikou akci Belgie. Nuže:-)

Máme zaparkováno a vybaleno, jsme sice unavený po dlouhé cestě ale jdeme se hned projít. První zjištění je, že po 18 hodině toho moc nekoupíme. Nevadí máme něco s sebou. Je to tu krásný a takový klidný. Lidi tu hlavně jezdí na kole. Všude kam se podíváš je pruh pro kola a mají vlastní semafory. Né jako v Praze, jezdit mezi auty.

Jdeme se projít na nádraží a tatínek chtěl najít nějaký plán MHD, mapu máme kvalitní ale nevíme co kam jede. U nádraží nacházíme parkoviště na (podle mně) několik tísíc kol. To jsem v životě neviděl.

Další 2 dny máme naplánováno prozkoumat Gent. Je to veliké město. Jedeme tramvají číslo 1. Uvidíme kam nás doveze. Tramvaje tu mají lepší a horší než v Praze. Nízkopodlažní je lepší, je hezčí a ůplně tichá u nás rachotěj. Taková starší je také hezká ale chybí uprostřed dvěře, blbě se leze ven. A tatínek konečně objevil informační centrum a pozor anglicky si řekl o plánek dopravy (on se nezdá). Večer si rozložil plán města a dopravy na zem a dokázal se pak další dny oriemtovat kde jsme a jak se kam dostat.

I když v Gentu jsou nějaké mezinární slavnosti a tramvaje mají výluku. Oni to hlásí ale francouzky (trošku taťuldu rozhodili). Slavnosti jsou asi zajímavé, odpoledne sem přijíždí strašně moc lidí, podle mluvy z Holanska, německa, francie a co já vím. Češi tu nejsou až na nás! A to musím říci, moc jsme se smál. Narazili jsme na takovou věc, táta si myslel, že je to nějaká divná socha. V Praze u Vltavy občas vystavují kde co ale on to byl záchod. A co víc byl to záchod i pro holky. Tatínek prohlásil zcela vážně, fakt nevím jak tam chodí holky!

Slavnosti mají i nevýhody, ksou tu krásné katedráli i domy ale všude jsou stánky, kteří zaclání abychom je vyfotili a je tu nějak moc lidí. Uděláme to jako doma, řekl táta vyrazíme v 8 ráno, to bude všude klid. Ano byl ale opravdu moc veliký nepořádek. Ale ten neudělali Belgičani ale ty turisti na slavnosti.

Jsou tu ale moc hodní lidé. Vždy nám poradí. Moc se mi tu líbí ani se mi nechce myslet, že pojedeme někdy domů. Také je zajímavé, že u nádraží je staveniště, staví nové krásné ale nikdo tu nepracuje. Za celý týden jsme tu viděli 3 lidi:-) Táta prohlásil, že mají dovču.

fotky dodám příští týden.

V Gentu ale asi v celé Belgii jezdí lidé hlavně na kolech. Škoda kolo jsme s sebou nemněli:-)My jezdili tramvajemi.

Naše oblíbená podzemní stanice tram. Byla nejblíže, kde jsme bydleli. Nad námi je vlakové nádraží.

Tak toto jsou veřejné záchody. Normálně by nás nenapadlo je fotit ale toto se jen tak nevidí :-). Byli tam k vůli těm slavnostem. No my jsme je nepoužili.